I já podlehla reklamě na černou knihu o krmivech – Kočky by kupovaly myši, a za sto sedmdesát korun jsem si ji koupila. Ne proto, abych se dozvěděla něco více o krmivech pro naše mazlíčky, ale hlavním důvodem byli mí zákazníci.

Stále dokola se mě ptali, jak to vidím já, co si o tom všem myslím, zkrátka chtěli slyšet můj názor.

Večer jsem si vzala knihu a začala číst. Začátek knihy je idylka jako v reklamě. Všechna zvířátka spokojeně žijí, dobře se stravují, běhají po rozkvetlých loukách. V továrně na výrobu krmiv je čisto, pracovníci mají bílé pláště, vše v provozu krásně voní. Těchto pár stránek mi připomnělo školení jedné firmy, na kterém jsem kdysi dříve byla. Tam nám ukázali fotky, videa, jak zvířata testují granule z misek a jak to vypadá v takové továrně na výrobu krmiv. Hlavně jak jim chutná dané krmivo, odpovídá daná velikost, zda je granule uzpůsobená tvarově pro různá plemena psů, splňuje potřeby správného vývoje od štěněte až po stáří. Zvířátka měla své hotely, veterináře, cvičitele, kadeřníky. Někdo ze zúčastněných tomu věřil a jiný zase ne.

Další den jsem postupně dospěla na stranu třicet a tam jsem taky skončila, neboť dál je to jen o jednom a to, že skutečnost je úplně jiná. Výroba krmiv je popisována jako elegantní zpracování odpadu. Co se nehodí pro lidi je odpad až třetí kategorie, který je nutné dál využít. Počínaje zápachem z mrtvých zvířat, velkou špínou až ke kafilérii, z které odjíždí auta plně naložená do továren na výrobu krmiv. Kafilerní granulky se v továrně přestříknou aroma látkou, přidají cukry, hormony a jiné přísady, jen aby nebyl cítit pravý odér granulí. Po takových vylepšených granulkách se v misce jen zapráší. Páníček si myslí, že jsou kvalitní, když vidí, jak jeho Bobíkovi chutnají. Po nějakém čase zvířátko onemocní a na granulky si už nikdo nevzpomene. Příčina se hledá jinde.

Odpad se zpeněží a ještě se zaplatí kafilériím za to, že jej továrny od nich odeberou a dál zužitkují. Výrobci mají dvojí zisk. Za jedem kilogram krmiva jsou někteří zákazníci ochotni zaplatit více než za maso na svíčkovou. Majitelé žijí v představě, že vysoká cena znamená i vysokou kvalitu. Potom se na knižním trhu objeví kniha a představy o krmivech se zhroutí jako balíček z karet.

Dříve psi jedli to, co se nedojedlo od oběda. Vesnický pes se dožil vysokého věku, nebyl nemocný, ba ani netrpěl zubním kamenem. U babičky a u dědy je to tak stále. Nedojedený oběd se nese na dvůr Sendíkovi do misky. Pejsek krásně prospívá, má lesklou srst, žádný zubní kámen, zkrátka si užívá života. V dnešní době už je ale prokázáno, že lidská strava psům škodí. Pejsci jsou přešlechtěni a takovou stravu od oběda by většina z nich těžko přežila ve zdraví. V tomto směru jsou více odolní obyčejní oříšci než čistokrevný pes.

Nevím, zda po přečtení knihy nezačne většina majitelů svým psům vařit, i když je to poměrně náročné, jak na čas, finance i uskladnění. Je mnohem jednodušší nasypat granulky do misky a dál se o nic nestarat, než psovi uvařit. Já mám pro své dva psy kvalitní granule, které poznáte hlavně podle složení uvedeného na obale. Během dne ještě dostanou zeleninu a ovoce. Záleží na tom, co máme zrovna doma. Nejraději mají okurky, mrkev, ředkvičky, jablka, hlavně aby to pěkně křupalo.

To, co vidíme v reklamách, je jen to, co se nám snaží výrobci vnutit, abychom si právě to jejich krmivo koupili. Na trhu je velké množství krmiv a dobrá reklama udělá opravdu divy. Ať se jedná o potraviny pro nás, či se jedná o stravu pro naše domácí mazlíčky. Nenechte se ovlivnit reklamou, zaplacenými veterináři, prodejci, kterým jde o zisk a ne o zdraví vašich zvířat.

Platí to i u nás lidí, kdy si v dnešní době všímáme více složení daného výrobku na etiketách. Proč se nepodívat na složení granulí a konzerv pro naše zvířata, zda nabízené zboží je opravdu tak kvalitní a výhodné, jak nám prodejce říká? Zdraví vašeho mazlíčka je jenom na vás.