Zakoupený pes neměl průkaz původu, a tak matka od štěňátek byla známá, zato otec byl nejistý. Přinesené štěňátko mělo být jorkšírský teriér. Slyšeli, že srst se u těchto plemen dobře upravuje. Doma budou pravidelně pejska česat a starat se o něj. To přeci zvládnou. V salonu bude poté stačit srst ostříhat každé tři měsíce na kratší střih. Tato skutečnost se jim velmi zalíbila. První úprava srsti bylo takové malé seznamování, očuchávání, prohlížení, ať už se jednalo o zvuk nůžek či strojku. Při prvním stříhání byla srst upravená rychle. Matýsek byl hodný, majitelé spokojení. Po skončení si zakoupili potřebný kartáč a hřeben na česání, šampon pro štěňátka. Už se na vše těšili.

Druhá jejich návštěva byla asi po roce. Bylo těžké si vzpomenout, že už tu někdy byli. Za ten čas se již ukázalo, kdo byl otcem štěňátek. Byl to jezevčík. Nyní jejich pes vážil okolo 10kg, měl dlouhé tělo a krátké nohy. Srst byla v hrozném stavu, celá zanedbaná. Jejich pes se totiž nenechá vůbec učesat, vykoupat, natož odstranit zachycenou trávu, bodláky. Majitelům doma dělá teror. Po přetahování o hřeben a marném snažení ho alespoň trochu učesat se jim pokaždé odmění zvláštním způsobem. Znenadání jednoho z nich vždy kousne do lýtka. Je mu jedno, kdo to bude.

Hned u dveří nasadili Matýskovi náhubek, aby nikoho nepokousal. Majitelé se tentokrát chtěli před stříháním připravit. Prý mám chviličku počkat a potom mi Matýska podrží na stole. Vše pak půjde rychleji. Vůbec jsem netušila,o jakou velkou přípravu půjde. Slyším zvláštní šustění a rozhovor, který vůbec nechápu. „Toto je tvoje, tento je můj. Tak si pospěš! Ještě zavázat.“ Už se otevírají dveře a manželé vchází jak na módní přehlídku za zvuku hudby. V našem případě za zvuku šustění igelitu. Oblečeni jsou do velkých igelitových pytlů, které jim sahají až do půli lýtek. Na hlavu mají prostřižené otvory, aby mohli alespoň dýchat. V pase mají pytle přepásány kalounem. Pán má igeliťák průhledný, paní žlutý.

Koukám a nevěřím svým očím. Smích se dere ven, snažím se, abych nevyprskla smíchy. Pomyslela jsem si na školní léta. Toto je snad nácvik na brannou výchovu. Taky jsme se ve škole takto oblékali a šustili. Ve dvojicích se společně přesouvali do školního sklepení a z něj pak mašírovali na ulici okolo školy. Úplně zpocení jsme hučeli do plynových masek a těm,kteří měli masku s chobotem, jsme potají záviděli, že na nás také nevystačila. Za celým průvodem zůstávaly na zemi igelitové sáčky, které pak dobrovolníci šli místo vyučování uklidit. To se chtěl přihlásit hned každý, ale to bylo jen pro vyvolené… Ale zpátky do salonu.

Majitelé psů si pláště na stříhání mohou zapůjčit u mne v salonu, každému je před stříháním nabízím. Většina zákazníků je ale odmítne s tím, že se to oblečení vypere. Pokud máte doma sušičku,tak ano, jinak je to marná snaha. Při prvním stříhání manželům vadily chlupy na oblečení. Pán tedy vymyslel tento zlepšovák s pytlem. Nyní stáli celí šťastní, těšili se na první ustřiženou srst. Už nebudou mít na tričku ani chlup.

Tentokrát bylo stříhání náročné pro všechny. Nejvíce však pro zákazníky. Pot se jim řinul po čele, štípal do očí, stékal na nos, bradu. Zpocené čelo si utírali hřbetem ruky,na které byly už zachycené nějaké chlupy. Ty se poté nalepily na čelo, vše je začalo svědit, další podrbání, nové chlupy na obličeji a stále dokola. Pot stékal víc a víc, pohled na ně byl nezapomenutelný, zoufalý. Tváře oblepené chlupy, pod pytlem těla jak ze sauny, ale pro ně bylo hlavní,že oblečení bylo zachráněno.

Matýsek byl ostříhán nakrátko, do sportovního střihu. Při stříhání ho ani nenapadlo, že by mohl kousat. S úžasem se díval se na své majitele, co to mají na sobě oblečené, proč tolik šustí. Myslel si, že snad dostane nějaký pamlsek, něco dobrého. Pamlsky mu na vycházku nosí v igelitovém sáčku, a tak tento zvuk dobře zná, proto byl stále v očekávání. Protože nekousal, nevrčel a byl po celou dobu chválen,jak je hodný,tak se dočkal i něčeho dobrého k snědku.

Všechny plsti byly pryč, hlava zastřižená dokulata. Manželé byli šťastní, že mají vše za sebou, pes je ostříhán. Hlavně si mohou konečně sundat ty velké igelitové pytle. Umyli si ruce, opláchli obličeje. Osvěžili se vodou s citronem.

Myslím si, že saunu si mohou opravdu užít někde jinde a ne se mnou v salonu. Při další návštěvě už měli na sobě sportovní šusťákové oblečení, bundu a kalhoty. Když může mít jejich pes sportovní střih, tak zas oni mohou být sportovně oblečeni. Na pytle vzpomínají vždy s úsměvem. Co je to vlastně napadlo se takto vyšňořit? Ale musíte uznat, že nápad to byl originální.