Při trimování kern teriéra jsem si s majitelkou v salonu povídala o všem možném. Probraly jsme plno věcí, jak z osobního života, tak ze života našich psích mazlíčků. Zákaznici vyprávím svůj příběh o tom, jak jsem svého psa zachránila před operací kysaným zelím (více na mém blogu). „To je opravdu skvělý nápad, dát psu kysané zelí, to si musím zapamatovat,“ povídá zákaznice. „Já Vám také povím na oplátku jeden příběh, jak jsem pomohla psovi, a tím jsem ho zachránila před operací a možná i před smrtí. Poslouchejte, co jsem udělala, když můj pes sežral hřebíky.“ Dala se do vyprávění a já ani nedutala, jak jsem čekala na rozuzlení příběhu.

Letos v létě jsme na naší chalupě opravovali dřevěný plot, dávali nové plaňky a natírali. Místní řemeslník, který nám plot opravoval, měl u sebe na zemi položené různé nářadí – vrtačku, kladívko, různé papírové krabičky s vruty a hřebíky. Plot už byl skoro celý hotový, zbýval malý kousek. Pro řemeslníka malý kousek, ale pro nás velký kus a hlavně jeden velký problém s kterým vůbec nikdo nepočítal. Náš labrador totiž sebral řemeslníkovi poslední krabičku se zbytkem hřebíků a obratem ji do sebe nasoukal. Hřebíky i s papírovou krabičkou skončily v žaludku. „To je strašné, “ odpovídám a mé čelo se tou hroznou představou úplně zpotí a naskočí mi i husí kůže.

Tato zákaznice si ale dokázala udržet chladnou hlavu, neboť byla před důchodem „zdravotnicí na chyrdě,“ jak sama se zasněním říkávala. Tam Vás nemůže hned tak něco rozhodit. Z praxe věděla, že v takových případech je dobré dát psovi kousky vaty namočené v pomerančovém džusu. Jak toto řekla, celkem jsem strnula. Vatu namočenou v džusu, tak to jsem ještě nikdy neslyšela. Budu zas o něco chytřejší. „A jak to pes sní? Musí se to do něj nějak nacpat?“ ptám se. „Ne, celkem mu to chutnalo. Vata v žaludku postupně nabobtná a do ní se zamotají a postupně zachytí ostré předměty, které pes snědl. Vatu nestráví a postupně ji vyloučí bez poranění ven i s nežádoucími předměty, které měl v žaludku.“

Nápad je to opravdu dobrý. Teď už zbývá, aby si člověk na tuto radu vzpomněl, když už se něco podobného přihodí. Nemusí to fungovat vždy, ale za pokus o první pomoc to jistě stojí. Ne každý má veterinu, co by kamenem dohodil.